Život Na Tomto Světě

DOWNLOAD THE BOOK

Download (DOC)
Comments

CHAPTERS OF THE BOOK

< <
1 / total: 9

Úvod

Této ženě je přes sedmdesát let. Zajímalo vás někdy, jak by člověk jejího věku ohodnotil svůj život?

To, co si tato žena o svém životě určite vybaví je, jak rychle jí život utekl.

Tato žena by jednoduše poznamenala, že její život nebyl až tak dlouhý, jak si představovala, když jí bylo „náct“. V té době jí pravděpodobně ani nepřišlo na mysl, že jednou zestárne a že její mládí a touhy tak rychle pominou. Nicméně dnes je ohromena tím, že už má sedmdesát let svého života za sebou.

Bude-li se snažit vybavit si svůj životní příběh později v životě, její vzpomínky nezaberou více než pět nebo šest hodin vyprávění. To je vše, co zůstane z jejího „sedmdesát let dlouhého života“.

yaşlılık
 

Mysl, věkem opotřebovaná, je zaměstnána mnoha otázkami. Ve skutečnosti jsou to důležité otázky, které je třeba zvážit a nalézt pravdivé odpovědi, abychom mohli pochopit všechny aspekty života. „Jaký je vlastně smysl tohoto života, který tak rychle utíká? Proč bych měl být pozitivní s těmi všemi problémy, které mi stáří přineslo? Co přinese budoucnost?

Možné odpovědi na tyto otázky se dají zařadit do dvou hlavních kategorií: otázky zodpovězeny lidmi, kteří důvěřují Bohu a otázky zodpovězeny nevěřícími, kteří Bohu nedůvěřují.

Někdo, kdo nevěří v Boha, by řekl: „Strávila jsem život tím, že jsem se marně snažila něčeho dosáhnout. Sedmdesát let mého života uteklo, ale popravdě, já jsem ješte nebyla schopna pochopit, pro co jsem vlastně žila a za čím jsem se hnala. Když jsem byla malé dítě, středem mého života byli mí rodiče. Z jejich lásky jsem čerpala radost a pocit štěstí. Později, jako mladá žena, jsem se věnovala mému manželovi a dětem. V té době jsem si stanovila mnoho cílů. Nicméně jakmile jsem jich docílila, ukázalo se, že každý z nich byl jen přechodný rozmar. Po oslavě mého úspěchu jsem míříla za dalšími cíly, které mě tak zaneprázdnily, že mě ani nenapadlo přemýšlet o pravém smyslu života. Teď v pokojném stáří, ve svých sedmdesáti letech, se snažím nalézt smysl v těch uplynulých letech. Lze ho najít v tom, že jsem žila pro lidi, které si má paměť teď tak matně vybavuje? Pro mé rodiče? Pro mého muže, kterého jsem před několika lety ztratila? Nebo pro mé děti, které vídám tak zřídka, protože už mají svůj vlastní život a rodinu? Vážně nevím. Jediné co popravdě cítím je, že jsem blízko smrti. Brzy přijde můj čas a já se stanu jen mlhavou vzpomínkou pro lidi, kteří mě znali. Co přijde potom? Opravdu netuším. Dokonce jen myšlenka na to mi nahání hrůzu.“

Vskutku je zde důvod, proč se tato žena cítí tak beznadejně. Zcela jednoduše, je to proto, že neporozuměla tomu, že svět kolem nás, všechno živé i lidské bytosti mají v životě poslání, které jim bylo předurčeno. Tato poslání jsou výsledkem toho, že vše bylo stvořeno. Inteligentní člověk si všimne, že každý detail v tomto nekonečně rozmanitém světě v sobě ukrývá určitý smysl, design a moudrost. A právě toto ho vede k rozeznání Stvořitele. Dále usoudí, jestliže všechny živé věci nejsou jen důsledkem náhodného nebo bezmyšlenkovitého procesu, tak zde přece musí existovat za určitým důležitým účelem. V Koránu, jenž je poslední prežívající autentický průvodce zjevený lidstvu k následování spravné cesty, nám Bůh opakovaně připomíná smysl našeho života, který my zapomínáme, čímž nás vyzývá k jasnosti naší mysli a vědomí. (Výklad předkladu významu)

„A On je ten, jenž nebesa a zemi v šesti dnech stvořil, zatímco trůn Jeho se nad vodou vznášel, aby vyzkoušel, kdo z vás lepší bude ve skutcích.“ (Kapitola 11: Húd, Verš 7)

Pro věřící je tento verš dostačujícím vysvětlením účelu života. Vědí, že tento život je místem, kde budou podlehát zkouškám a testům od jejich Stvořitele. Proto také doufají, že v této zkoušce uspějí a budou přijati do ráje, a tudíž získají potěšení Boha.

V zájmu srozumitelnosti, je nicméně nutno poznamenat: ti, kdo věří v existenci Boha, nemusí mít opravdovou víru; tito lidé nevkládají svou důvěru v Boha. Mnoho lidí dnes uznává, že Bůh stvořil svět, přesto však jen málo chápou dopad této skutečnosti na jejich životy. A z toho důvodu nevedou své životy, jak by měli. Tito lidé sice obecně tvrdí, že Bůh stvořil svět, ale zároveň věří, že se Bůh dál o svět nezajímal.

Bůh adresuje tento klamný dojem v následujícím verši Koránu (výklad předkladu významu):

„Když se jich zeptáš: "Kdo stvořil nebesa a zemi?", jistě odpoví: "Bůh." Rci: "Chvála Bohu!" Však většina z nich nic neví.“ (Kapitola 31: Luqmán, Verš 25)

„Zeptáš-li se jich, kdo je stvořil, věru odvětí: "Bůh!" Jak se tedy mohli od Něho odvrátit?“ (Kapitola 43: Zlaté ozdoby, Verš 87)

Díky tomuto nedorozumění lidé nedokáží vztahovat své dennodenní životy na skutečnost, že mají Stvořitele. Toto je hlavní důvod, proč si každý jedinec stanoví své vlastní zásady a morální hodnoty, které se navíc formulují vlivem příslušné kultury, společnosti a rodiny. Tyto zásady pak slouží jako příručka k životu až do té doby, než přijde smrt. Lidé řídící se svým morálním kodexem vždy najdou útěchu v plané naději, že špatné činy budou dočasně potrestány v pekle. Ten stejný rozum napovídá, že po tomto utrpení bude následovat věčný život v ráji. Takovéto smýšlení bezděčně ulehčuje obavy z hrozivého trestu na konci života. Někteří lidé nad tímto tématem ani nepřemýšlejí. Chtějí si život užít do poslední kapky a na příští život nedbají.

Bohužel, takové smýšlení je velice zrádné a opak je pravdou. Ti, kteří předstírají, že si přítomností Boha nejsou vědomi, si budou velice zoufat. Korán charakterizuje tyto lidi následovně (výklad předkladu významu):

„Znají jen vnější stránky života pozemského, zatímco k životu budoucímu jsou lhostejní.“ (Kapitola 30: Byzantinci, Verš 7)

Bezpochyb tito lidé zcela nepochopili pravý účel a tvář tohoto světa a nikdy si nemyslí, že život na tomto světě není věčný.

Lidé často používají fráze o krátkosti života jako například: „Žij naplno, dokud to jde“, „Život je krátký“, „Nikdo nežije věčně“, které vlastně také vyjadřují povahu tohoto světa. Přesto však jsou tyto fráze o nespornémm spojení s tímto světem než oným. Odráží se v nich tak všeobecný postoj lidí k otázkám života a smrti. Díky této silné závislosti na tomto životě, rozhovory o smrti jsou doprovázeny vtipkováním nebo změnou tématu ve snaze zmírnit vážnost tohoto tématu. Úmyslně se snaží zeslabit důležitost této podstatné otázky.

Smrtelnost je bezpochyb závažné téma k hloubání. Až do tohoto okamžiku si člověk možná nebyl vědom, jaký dosah tato skutečnost má. Nicméně jakmile dokáže ocenit její reálnost, měl by přehodnotit svůj život a očekávání. Nikdy není pozdě poprosit Boha o odpuštění a přeorientovat své skutky a postoj k životu k oddannosti do vůle Boží. Život je krátký; lidská duše je však nesmrtelná. Během tohoto krátkého života bychom neměli nechat naše dočasné touhy nás kontrolovat. Člověk by měl odolávat pokušení a vyhýbat se všemu, co zesiluje jeho závislost na tomto životě. Opomíjení přístího života kvůli přechodnému blahobytu v tomto životě je zajisté pošetilé.

Nevěřící, kteří nemohou tento fakt pochopit a zapomínají na Boha, tak prožijí svůj život nadarmo. Kromě toho ale vědí, že je nemožné uspokojit jejich tužby. Tito lidé jsou vždy zklamaní a vyžadují ještě více toho, než co právě vlastní. Jejich touhy a přání jsou nekonečné. Avšak tento svět není vhodným místem k uspokojení těchto přání.

Nic na tomto světě netrvá věčně. Čas odebírá na kráse tomu co je nové a co je dobré. Ještě než zbrusu nové auto stačí vyjít z módy, už se navrhruje, vyrábí a představuje na trh jiný model. Nápodobně jsou tu tací, kteří si samou dychtivostí po nádherných panských sídlech nebo zámožných domech s pozlaceným interiérem, kde je více pokojů než bydlících, přestanou vážit vlastního domu a nechají se zaslepit závistí.

Nekonečná honba za novým a lepším, nepřikládání žádné hodnoty tomu, co už bylo dosaženo, znehodnocení starého a vkládání všech nadějí do něčeho nového: toto jsou začarované kruhy, do kterých lidé upadají od počátku historie. Nicméně inteligentní člověk by se měl na okamžik zastavit a položit si otázku: Proč se honí za dočasnými ambicemi a jaké výhody mu to přináší? Nakonec by měl dojít k závěru, že má toto stanovisko zásadní problém. Nicméně lidé, kteří k tomuto závěru nedojdou, se budou dál marně snažit uskutečnit jejich sny.

Nikdo ale přeci neví, co se může přihodit za pár hodin: kdykoliv někdo z nás může mít nehodu, utrpět vážné poranění nebo se stát invalidou. Navíc, čas letí a odpočítává nám, jak blízko jsme svému konci. Každým dnem jsme tomu osudnému dnu blíže. Smrt bezpochyby maže všechny ambice, nenasytnost a touhy tohoto světa. Pohřbeni hluboko v zemi, majetek ani prestiž nám k ničemu nepomůžou. Majetek, se kterým tak skoupě zacházíme, včetně našeho těla, se v zemi rozpadne a rozplyne. Nehledě na to zda je někdo majetný či chudý, krásný či ošklivý, každý z nás bude jeden den zabalen do obyčejného pohřebního plátna.

Věříme, že tato kniha, „Pravda o životě na tomto světě“ nabízí vysvětlení odhalující pravou podstatu lidského života. Tento život je krátký a záludný a pozemské touhy se mohou zdát fascinující a plné očekávání. Avšak opak je pravdou. Tato kniha vám umožní život a všechny jeho skutečnosti chápat. A budete-li mít zájem, pomůže vám přehodnotit vaši životní dráhu. Bůh ukládá věřícím povinnost, aby ostatní varovali a vyzývali k tomu, aby žili podle Boží vůle. V následujícím verši Bůh praví (výklad předkladu významu):

„Slib Boží se věru uskuteční, nechť vás tedy neoklame život pozemský …“ (Kapitola 31: Luqmán, Verš 33)

 

1 / total 9
You can read Harun Yahya's book Život Na Tomto Světě online, share it on social networks such as Facebook and Twitter, download it to your computer, use it in your homework and theses, and publish, copy or reproduce it on your own web sites or blogs without paying any copyright fee, so long as you acknowledge this site as the reference.
About this site | Make your homepage | Add to favorites | RSS Feed
All materials can be copied, printed and distributed by referring to this site.
(c) All publication rights of the personal photos of Mr. Adnan Oktar that are present in our website and in all other Harun Yahya works belong to Global Publication Ltd. Co. They cannot be used or published without prior consent even if used partially.
© 1994 Harun Yahya. www.harunyahya.com - info@harunyahya.com
page_top