Asad a barevn motli

Ovkendu el Asad na nvtevu k dedeckovi. Dva dny utekly jako voda a drv ne se Asad nadl, jeho otec dorazil, aby ho vzal domu. Asad dal dedovi sbohem a el si sednout do auta. Vyhlel z oknka a cekal na otce, a posbr jeho veci. Motl sedc na kvetine o kousek dl zatrepetal krdly a vltl oknem do auta.

"Jede domu, e Asade?" zeptal se motl tenkm hlskem.

Asad se podivil. "Ty mne zn?" zeptal se.

"Oveme ano," usml se motlek. "Slyel jsem tvho dedecka, jak o tobe vypravuje sousedum."

"Proc jsi se mnou nepriel mluvit u drve?" ptal se Asad.

"To jsem nemohl, protoe jsem byl v kukle nahore na strome v zahrade," vysvetlil motl.

"Kukla? Co to je?" zeptal se Asad, jen byl odjakiva zvedav chlapec.

"Nech mne to vysvetlit od zactku," pravil motl a zhluboka se nadechl. "My motlov se lhneme z vajcek jako malink housenky. Krmme se okusovnm listu. Pozdeji vyuijeme tekutinu, kter vychz z naich tel jako vlkno a obalme se j. Malm svazkum, do nich se balme, se rk kukly. Ve svazku strvme urcit cas, jak cekme, a vyrosteme. Kdy se probudme a vylezeme z kukly, mme pestrobarevn krdla. Zbytek ivota strvme poletovnm a krmenm se na kvetinch."

Asad zamylene prikvl, "Mn, e vichni tito barevn motli byli kdysi housenkami, ne jim narostla krdla?"

"Vid tu zelenou housenku tam na vetvi?" otzal se motl.

"Ano, vidm. Hladove okusuje list."

"To je muj mlad bratr," usml se motl. "Za chvli i on utk kuklu a jednoho dne bude motl jako j."

Asad mel spoustu otzek, kter chtel poloit svmu novmu kamardovi. "Jak plnuje tuto zmenu? Myslm, kdy se vylhne z vajcka, jak dlouho zustane housenkou a jak tvor vlkno k utkn sv kukly?"

"Vubec to neplnuji," vysvetloval motl trpelive. "Allh ns naucil, co potrebujeme udelat a kdy to potrebujeme udelat. Pouze jednme zpusobem, jak si to n Pn preje."

Na Asada to vskutku zapusobilo. "Vzory na tvch krdlech jsou fantastick. A vichni motli maj ruzn vzory, e ano? Jsou opravdu barevn a npadn!"

"To je dukaz Allhova nesrovnatelnho mistrovstv. Stvoril ns jednoho po druhm tm nejkrsnejm monm zpusobem," vysvetlil mu kamard.

Asad nadene souhlasil: "Je nemon nevidet krsn veci, kter Allh stvoril. Kolem ns jsou stovky prkladu!"

Motlek souhlasil: "M pravdu, Asade. Musme Allhovi dekovat za vechna tato poehnn."

Asad se ohldl pres rameno: "Muj otec u jde. Vypad, e vyrazme. Bylo skvel se s tebou potkat. Mueme si popovdat znovu, a se vrtm prt tden?"

"Ale jiste," kvl motl. "Dojed bezpecne domu."

Chvl Boha ve, co na nebesch je i na zemi ...(Sra al-Hadid, 1)

Ti, kdo prednej Psmo Bo, dodruj modlitbu a dvaj almunu skryte i verejne z toho, co jsme jim utedrili, ti maj nadeji na obchod, jen nebude nevnosn, aby On jim mohl dt v plnosti odmenu jejich a pridat jim k tomu z dobrodin Svho. A On odpoutejc je i uznal za vdecnost. (Sra Fatir: 27-28)