Život Na Tomto Světě

DOWNLOAD THE BOOK

Download (DOC)
Comments

CHAPTERS OF THE BOOK

< <
5 / total: 9

Přírodní Hrozby a Pohromy

Svět je vším možným jen ne poklidným a nehybným. Všichni jsme zranitelní přírodními hrozbami, jak na naší Zemi tak i z kosmu. Padající meteority či asteroidy jsou pouze několika faktory, které pro náš svět mohou představovat hrozbu z vesmíru. Ikdyž se Země zdá být pevnou, nitro naší planety tvoří jádro rozžhavených pralátek. Jistě nebudeme přehánět, nazveme-li tuto část země ohnivým jádrem. Naše planeta je obklopena atmosférou, která funguje jako štít proti vnějším hrozbám. Ale i přesto není žádná část země chráněna proti vlivům atmosférických sil jako jsou hromobití, bouře či hurikány.

Přírodní pohroma může nastat kdykoliv. Dokáže způsobit značné ztráty na životech i majetku. Přírodní katastrofy jako zemětřesení, blesky, povodně, velkoplošné požáry, kyselý déštˇ a přílivové vlny, můžeme rozdělit podle jejich síly a následků do několika stupňů. Co je těmto kalamitám společné je, že za malou chvilku dokážou zničit celé město i s jeho obyvateli. Nejdůležitější je si uvědomit, že člověk nemá sílu ani prostředky, jak proti těmto živlům bojovat nebo jim předejít.

Odkazem katastrof jsou obrovské škody po celé naší planetě. Nicméně díky citlivé přírodní rovnováze, kterou Bůh stvořil, postihne pohroma vždy jen určitou oblast. Na zemi totiž existuje jedinečná ochrana pro všechny živé organismy a také pro člověka. Ale i přesto je možné, že devastující přírodní katastrofa udeří. Bůh tyto pohromy stvořil, aby nám ukázal, že život na této planetě je nejistý a zranitelný. Přírodní pohromy jsou připomínkou celému lidstvu, že člověk nad touto zemí žádnou moc nemá. Stejně tak každá pohroma slouží jako přípomínka naší vlastní slabosti. Toto jsou zajisté varování pro ty, kteří dokáží význam těchto událostí pochopit a ponaučit se ze zkušeností jiných.

Jaké další ponaučení by si měl člověk vzít, hovoříme-li o přírodních zkázách?

Svět byl pro člověka stvořen záměrně. Důvod, proč byl člověk stvořen, je patrný z tohoto verše:

A On je ten, jenž nebesa a zemi v šesti dnech stvořil, zatímco trůn Jeho se nad vodou vznášel,aby vyzkoušel, kdo z vás lepší bude ve skutcích. (Kapitola 11: Húd, Verš 7)

Návaznost událostí této 'zkoušky' je velice promyšlená a každá událost je součástí důmyslného systému. Mimoto, žádná z těchto přírodních pohrom se neděje náhodou; všechny mají věděcké vysvětlení. Například existence zemské gravitační síly vysvětluje, proč 'neodlétneme' do vesmíru či důvod, proč začne pršet, dosáhne-li vodní pára určité hladiny nasycení. Stejně také smrt, nehody a nemoci mají své příčiny. Je možno najít mnoho důvodů, proč člověk zemře, onemocní nebo má nehodu. Avšak na čem opravdu záleží, není množství důvodů, ale spolehlivost tohoto systému, na kterém tyto příčiny a jejich následky spočívají. Důležitý aspekt tohoto systému je, že každá událost probíhá tak, aby ji lidská mysl zcela pochopila. Bůh prostřednictvím přírodních pohrom člověka varuje. Zemětřesení, kupříkladu, zabije tisíce žen, dětí a mladých lidí a zanechá ještě více zraněných. Ti, kteří nedbají na varování od Boha, mají sklony to chápat jako „přírodní“ úkaz a málo porozumí tomu, že Bůh tyto pohromy stvořil za určitým účelem. Zamysleme se nad tím, co by se stalo, kdyby jen ti, kteří se vůči Bohu provinili, zahynuli při zemětřesení? V tomto případě by pak smysl této zkoušky jakožto zkoušky pro celé lidstvo, nebyl naplněn. Proto Bůh stvořil každý úkaz coby „přírodní“ a pouze ti, kteří si jsou Boží existence vědomi a opravdu chápou, že jsou součástí Božího výtvoru, porozumí božskému důvodu, který se za tímto přírodním jevem skrývá.

Ve verši, Každá duše smrti okusí; a zkoušíme vás zlým i dobrým co pokušením, a k Nám budete navráceni (Kapitola 21: Proroci, Verš 35), Bůh uvádí, že člověka zkouší dobrým i zlým.

To, proč pohromy postihují tolik lidí, je otazníkem každé z těchto zkoušek. Vždy bychom ale měli mít na paměti, že Bůh je Vševědoucí Soudce a „I mezi nimi bude rozsouzeno podle pravdy.“ (Kapitola 39: Skupiny, Verš 75)

Všechny události, které člověka v životě potkají, jsou součástí této zkoušky. Opravdoví věřící podstatu těchto zkoušek chápou. Kdykoli se jim něco špatného stane, obrátí se k Bohu samotnému a začnou litovat svých špatných skutků. Jsou Božími služebníky a jsou si vědomi Božího slibu:

Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech - avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: "My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!"A to jsou ti, jimž patří požehnání a milosrdenství Pána jejich, to jsou ti, kdož správnou cestou jsou vedeni. (Kapitola 2: Kráva, Verš 155- 157)

Jak tento verš uvádí, všichni lidé, věřící i nevěřící, jsou zkoušeni různými způsoby: někdy přírodní pohromou, jindy událostmi v jejich všedních životech; nemocí nebo nehodou, která je postihne. Tato neštěstí postihují jak jedince tak celé společnosti a způsobují hmotné ztráty i duševní muka. Bohatý člověk může přijít na mizinu, krásná dívka může utrpět vážné zranění obličeje nebo město může být zemětřesením zcela zničeno. Tyto události jsou jasnou ukázkou toho, jak se během jediného okamžiku mohou změnit naše životy.

doğal afetler

Allah creates natural disasters on purpose. That is the way in which He demonstrates that this world is a temporary place used to put people to "the test".

Lidé by měli být schopni se z přírodních úkazů ponaučit. Bezpochyb Bůh nestvořil nic bezdůvodně; každé neštěstí je pro lidstvo připomínkou, aby se ochránili před zvrácenostmi, ve kterých se nachází. V Koránu Bůh praví, že na zemi se nic neděje bez jeho svolení:

Pohroma žádná nepropukne jinak než s dovolením Božím. A kdo věří v Boha, toho srdce On na správnou cestu uvede a Bůh je v každé věci vševědoucí (Kapitola 64: Vzájemné klamání, Verš 11)

Žádná duše nemůže zemřít jinak než z dovolení Božího a podle zapsané a pevně stanovené lhůty. Kdokoli si přeje odměnu již v životě pozemském, tomu z ní něco dáme, a kdokoli si přeje odměnu v životě budoucím, tomu z ní něco dáme - a My odměníme vděčné. (Kapitola 3: Rod Imranův, Verš 145)

Člověk, který sám sebe na zemi považuje za mocného, by si měl z přírodních pohrom vzít ponaučení. Měl by si uvědomit, že ve skutečnosti je slabý a nemá žádnou moc nad pohromami, které udeří ve chvíli, kterou Bůh určil. Člověk není schopen pomoci ani sám sobě, natož někomu jinému. Zajisté Bůh je Všemocný. Toto je uvedeno v následujícím verši:

Jestliže se tě Bůh dotkne nějakým neštěstím, pak tě ho nikdo nezbaví kromě Něho. A jestliže se tě dotkne něčím dobrým - vždyť On nade všemi je mocný. (Kapitola 6: Dobytek, Verš 17)

V následujících řádcích se dozvíte o různých typech neštěstí, které zemi postihují. Záměrem je připomenout lidem, že tento svět je přechodný a není místem, které bychom měli bezmezně milovat. Tyto jevy ukazují, jak zoufale potřebujeme Boha, aby nás vedl a pomáhal nám. Tato zoufalá závislost je jasnou výpovědí, jak jsou lidé před Bohem bezmocní. Tak, jak se praví ve verši: „a nemáte kromě Boha ochránce ani pomocníka žádného." (Kapitola 29: Pavouk, Verš 22)

Zemětřesení

Zemětřesení představují jednu z nejničivějších přírodních sil na zemi. Při zemětřesení bývají největší ztráty na životech. Výzkumy poukazují na fakt, že každé dvě minuty se někde na povrchu země vytvoří puklina. Podle statistických údajů se zeměkoule otřese více než miliónkrát za rok. Intenzita třistatisíců těchto zemětřesení bývá slabá; jedná se o zanedbatelné otřesy, které nezpůsobí žádné škody. Dvacet z nich však představují obrovská zemětřesení, která zemí prudce otřesou. Protože však neudeří v hustě zalidněných oblastech, většinou nezpůsobují úmrtí ani ekonomické ztráty. V průměru jen pět zemětřesení ročně je opravdu ničivých.

Tyto informace poukazují na fakt, že lidé jsou zemětřesením postiženi jen výjimečně. Bezpochyby, Bůh lidstvo před neštěstím ochraňuje.

V dnešní době se objektem ničivých zemětřesení stává buď město nebo oblast. Nicméně kdyby Bůh chtěl, zemětřesení ovlivňující celou naši zeměkouli by mohlo nastat kdykoli. Tímto způsobem by mohl skončit život na zemi. Struktura země je vůči otřesům velice zranitelná. Náhlé pohyby nebo prasknutí v obrovských masách hornin, které se nacházejí v zemské kůře i v zemském povrchu, by mohly vést ke katastrofě.

Zemětřesení není ovlivněno druhem zeminy; typ zeminy pouze může zesílit vliv seizmických vln, které skrze ni pronikají. Zemětřesení může vzniknout, ikdyž přírodní podmínky pro jeho vznik neexistují. Bůh může způsobit zemětřesení kdykoliv. Přesto Bůh záměrně ponechává určitá místa na naší zemi v nejistotě a obavách. Je to připomínka pro lidi, že nečekaná událost může kdykoliv uvést jejich život v ohrožení. V Koránu Bůh varuje lidi před možnými kalamitami:

Zdaž jisti jsou si ti, kdož osnovali zlé, že Bůh je nedá pohltit zemí anebo že k nim nepřikvačí trest z místa, odkud to netuší, či nezasáhne je v činnosti jejich proměnlivé, aniž tomu budou moci zabránit, anebo je neuchvátí ve stavu strachu hrozného? Pán váš však věru shovívavý je a slitovný. (Kapitola 16: Včely, Verš 45–47)

Tato po sobě jdoucí zemětřesení, která otřesou zemí jen po několik vteřin, mohou přetrvávat po několik hodin, dokonce i dnů. Zatímco se lidé vzpamatovávají z jednoho ničivého neštěstí, mohou utrpět další. Toto je pro Boha zajisté jednoduché. Nicméně Bůh je milosrdný a tak člověka ochraňuje a těmito pohromami mu pouze vyjímečně připomíná, že nemá nad svým životem žádnou kontrolu.

Nyní by bylo vhodné si připomenout obrovské zemětřesení, které se událo ve dvacátém století.

Technologie Selhala: Kobe

kobe depremi

Kobe, Japan's second most densely populated industrialised city and most important port after Tokyo. At 5:46 am on the 17th January 1995, twenty seconds of intense shock waves caused appalling damage. Only twenty seconds and everything people had toiled their whole lives to possess was destroyed.

florida kasırgası 1988
In February 1988, a hurricane caused extensive damage when it struck Florida. The hurricane demolished buildings and hurled automobiles onto buildings. (Next and below) Automobiles and households scattered by the hurricane.

Dnešní pokročilá úroveň vědy a techniky vzbuzuje v člověku pocit, že dokážeme ovládat přírodu. Nicméně ti, kteří podlehnou tomuto dojmu, se často dočkají zklamání. Technologie je pomůcka, kterou Bůh člověku poskytl, aby mu sloužila ale i tak ji má zcela pod Svou kontrolou. Existuje spousta případů, kdy i ta nejmodernější technologie byla proti přírodě bezmocná.

Například i přes to, že Japonští vědci vyvinuli zemětřesení odolnou technologii, se město Kobe v roce 1995 stalo obětí rozsáhlého posunu terénu způsobeného intenzivními nárazovými vlnami zemětřesení, které trvalo dvacet vteřin. Tyto nejodolnější stavby na světě, postavené, aby prudkým nárazům odolaly, při zemětřesení o velikosti 6,9 prostě zkolabovaly. V předcházejících 30 letech japonská vláda investovala 40 biliónů dolarů do akademického výzkumu pro vyvinutí poplašného zařízení pro přicházející zemětřesení. Nicméně tyto snahy nepřinesly nijak přesvědčivé výsledky. Toto tisíciletí se blíží ke konci a vědci stále nejsou schopni vynalézt systém, který by dokázal varovat a tímto předejít ničivým důsledkům nebezpečných seizmických otřesů. Zemětřesení v Kobe je jedním z mnoha příkladů současné doby, které manifestují zranitelnost moderního průmyslového města vůči náhlým seizmickým otřesům.

Veřejnost byla ujišťována, že moderní technologie vyvinuta k předvídání mohutných zemětřesení, je před ničivou silou ochrání. Avšak po pohromě, která zanechala Kobe v troskách, bylo očividné, že žádná taková technologie neexistuje. Vyšlo také najevo, že takzvané zemětřesení-odolné stavby, které v tomto případě, kdy epicentrum zemětřesení bylo 22 kilometrů na severozápad od centra Kobe, žádnou odolnost ani ochranu neposkytly.

Oblast postižená zemětřesením zahrnovala zalidněná města Kobe a Osaku. Proto také došlo k obrovským škodám, 5 200 lidí zemřelo a dalších 300 000 bylo zraněných. Celkové vyčíslení škod dosáhlo výše 200 miliard dolarů.

Neštěstí takového rozsahu jistě nabádá k zamyšlení. Obyvatelé měst, kteří byli zvyklí na pohodlný život, museli po neštěstí čelit mnoha útrapám. Byli otřeseni a jen s námahou mohli žít dál, natož aby dělali plány do budoucna.

Tajfuny, Hurikány A Tornáda

Tajfuny, hurikány a tornáda jsou přírodní živly, které lidstvo často postihují. Tyto pohromy a jejich následky si vyžádají tisíce životů každý rok. Prudké vichřice, které způsobují velké hmotné škody, zraňují a zabíjejí lidi, dokážou rozházet tisíce stromů, střech, telefonních sloupů, aut a dokonce i budov na kilometry daleko.

Zuřící tajfuny mohou ve chvíli změnit klidnou mořskou hladinu v ničící živel. Při tomto přírodním úkazu vznikají v důsledku silných bouří vlny, které se řítí obrovskou rychlostí přes oceán směrem k pobřeží. A když tam dorazí, voda vystoupí na pevninu a spolu s těžkými dešti způsobí obrovské záplavy v přímořských regionech.

Bouře obecně vznikají z malých vánků, které se změní ve vichřice. Jsou schopné zničit i budovy a bezpochyby nás přimějí k zamyšlení nad ohromnou silou, která tyto události způsobuje. Hurikány, tajfuny a tornáda jsou založeny na stejném principu, jako dříve zmíněná zemětřesení: člověk by se potýkal s těmito přírodními katastrofami častěji, kdyby to tak Bůh rozhodl. Zatímco by se člověk vzpamatovával z jedné pohromy, mohl by utrpět druhou. V Koránu Bůh člověku připomíná, že vítr spadá pod Jeho kontrolu:

Jste si jisti tím, že ten, kdo na nebi dlí, vás nedá pohltit zemí? Hle, ona se již chví! Jste si jisti tím, že ten, kdo na nebi dlí, na vás nepošle vichřici plnou kamení? Pak poznáte, co znamená Mé varování! Již ti, kdo před nimi byli, posly za lháře prohlásili. A jaká byla Má nevole? (Kapitola 67: Království, Verš 16–18)

Nicméně Bůh člověka proti rizikům ochraňuje. Sesílá lidem nebezpečné větry jen ojediněle. Toto je zajisté pro lidstvo varováním; jehož záměrem je připomenutí, že smyslem života člověka je sloužit Bohu, že člověk je na Bohu zcela závislý a že bude souzen v Den posledního Soudu.

hortum ve kasırga
A tornado big enough to sweep away homes and reduce a whole city to rubble. In February 1988, after a hurricane's passing in Florida, a heap of powerboats.

Sopky

Podobně jako otřesy půdy při zemětřesení, také sopečné erupce jsou okázalým druhem přírodních katastrof. Na světě je kolem 1500 činných sopek; 550 z nich se nachází na pevnině a zbytek pod mořem. K erupci těchto sopek může dojít kdykoliv a nikdo předem nedokáže odhadnout jejich následky. Zuřící sopky dokáží usmrtit obyvatele z okolních měst, zničit polní plodiny a zavalit úrodnou půdu sopečným popelem.

Některé katastrofické výbuchy, které se uskutečnily jak v tomto století tak i v historii, zanechaly v lidské paměti nesmazatelné stopy. Tyto erupce vymazaly z mapy mnoho měst a zahubily početné komunity.

Ze sopečných aktivit zaznamenaných v historii bychom si zajisté měli vzít ponaučení. Kupříkladu Pompeje v Itálii, kde se žilo zhýralým a prostopášným životem, bylo dne 24. srpna roku 79 př.n.l. při výbuchu Vesuvu zcela pohřbeno horkou lávou. Neobvyklé je, že většina z 20 000 obětí této katastrofy bylo udušeno sopečnými plyny a nánosy oblázků, které se tímto městem prohnaly v důsledku sopečné erupce. Nicméně i v dnešní době mohou podřimující sopky náhle vybuchnout a chrlit páru a prach stovky metrů do vzduchu. V průběhu exploze se pyroclastické proudy valí krajinou a způsobují nenapravitelné škody. Dalším nepříznivým dopadem erupcí jsou jedovaté mraky plynů a popela, které jsou větry zanášeny nad osídlená území. Tyto nebezpečné větry často dosahují i rychlosti okolo 145 km/h, zapálí vše, na co přijdou a pokryjí celá města jako baldachýn.

Jedna z nejhorších zkáz v historii se stala v roce 1883, kdy sopka Krakatau ve východní Indii zuřivě explodovala za vzniku obrovské zvukové vlny, která byla slyšet na téměř 5 000 km daleko. Tato zvuková vlna vytvořila na moři přes 30 metrů vysoké vlny tsunami, které smetly165 přímořských vesnic a zabily 36 000 lidí.

volkan
(Left) A volcano erupting. (Below) The bus in the middle of the sea of lava reminds one of the Pompeii disaster.

Sopky jsou pozoruhodné nejenom, protože si vyžádají vysoké počty obětí, ale také proto, že explodují s extrémní ničivou silou, která se nedá předvídat. Výbuch sopky Nevado Del Ruiz v Kolumbii je dalším příkladem. Šlo o explozi nevelké intenzity. Tato sopka, která 150 let odpočívala, vybuchla v roce 1985 a roztavila sníh a led na svém vrcholu. Proudy bahna (lahar), které se valily po sopečném svahu do údolí řeky Lagunille, měly devastující dopad. 20 000 obyvatel městečka Armero, kteří v době výbuchu spali, byli zaživa pohřbeni v horkém bahně. Tato údalost byla nejhorší sopečnou pohromou od roku 1902, kdy sopka Pelee zničila městečko St Pierre. Při erupci se ze sopky vyvalila pyroclastická záplava a vyžádala si 30 000 obětí.

dünya hayatı
Filling the entire horizon in June 1991, searing clouds of ash-laden gas – a lethal pyroclastic surge – spew from Mount Pinatubo in one of the 20th century's most violently explosive eruptions.

Residents around Mount Pinatubo protect themselves with umbrellas against ash-rain.7

Bůh chce člověku ukázat, jak lehce může při jakékoliv pohromě přijít o život, a proto ho vyzývá k tomu, aby hluboce přemýšlel nad smyslem své existence na Zemi. Tyto katastrofy jsou varováním. Od člověka, který věří v Mocného Stvořitele, je naoplátku očekáváno, že se nebude bláznivě oddávat požitkům svého nynějšího krátkého života na úkor života věčného po smrti. Měli bychom mít na paměti, že smrt jednou dostihne každého z nás a že všichni budeme před Bohem souzeni:

V den, kdy země nahrazena bude zemí jinou a nebe jiným nebem a kdy lidé stanou před Bohem jediným, podmanitelem. (Kapitola 14:Abraham, Verš 48)

Cunámy (Tsunami)

Seizmické mořské vlny neboli vlny přílivové jsou způsobeny náhlým pozvednutím nebo poklesem mořského dna nebo také sopečnými erupcemi. Některé cunámy mohou být stejně ničivé jako atomové bomby.

japonya tsunami
Great surges of water (tsunamis) at times may ravage coastal cities.

Záplavy

Bůh zajisté sesílá pohromy jako varování lidstvu. Jeho moc je nejvyšší a má moc nad všemi věcmi. Bůh toto dosvědčuje ve verši:

Rci: "A jest v moci Jeho, aby na vás poslal trest, jenž postihne vás shora i zdola.” (Kapitola 6: Dobytek, Verš 65).

To, že na světě existuje pro člověka celá škála nebezpečí, poukazuje na jednu důležitou skutečnost. Co se týče pohrom, faktem je, že za pouhých pár vteřin může Bůh člověka připravit o všechno. Katastrofy mohou udeřit kdykoliv a kdekoliv. Toto je jasný důkaz toho, že na světě neexistují žádná bezpečná místa. Bůh praví v následujícím verši:

Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během doby noční, když do spánku jsou pohrouženi? Jsou si obyvatelé těchto měst jisti tím, že na ně nedopadne přísnost Naše během dne jasného, když zábavám se oddávají? A jsou si jisti před lstí Boží? Nikdo si není před lstí Boží jist, leda lid, jenž ztrátě své jde vstříc! (Kapitola 7: Rozpoznání, Verš 97- 99)

El nino, Tampa dolu

In 1997-1998, "El-Niño" raged over many cities. The total damage all over the world was put at 20 billion dollars.8 (Above) A city affected by El-Niño Although water is of great significance for life on earth, devastating floods remain to be a threat. (Next) A house sunk in water.

Ice falling at close to 100 miles an hour shattered automobile windows in Tampa, Florida, during a 1992 thunderstorm that cost some 25 million dollars in property damage.9 The roof of a house damaged by hailstones.

Wildfires and fires caused by human neglect may cause major losses.

Voda, která je člověku poskytována ku pomoci a k jeho službám, se může podle vůle Boží stát také pohromou. Je nepochopitelné, že i přesto, že člověk je každým rokem svědkem jedné či dvou povodní, si nepřipouští, že by mohl podobnou kalamitu zažít také sám.

California yangını

An arsonist's blaze in the parched canyon above Laguna Beach, California triggered the worst urban wildfire of 1993. The inferno torched some 14,000 acres and 441 houses. The Mystic Hills neighbourhood was worst hit, with 286 homes turned to ashes.10

Poučení Z Historie: Titanik

Dějiny jsou plné případů lidí, kteří se spoléhali na technické vymoženosti a zcela opomíjeli Boží moc. Právě proto se v našich dějinách udála spousta katastrof, aby se z nich lidstvo poučilo. Každá z těchto událostí je důležitým připomenutím toho, že ani bohatství, moc, věda či technologie nemají schopnost odporovat Boží vůli.

Známe mnoho takových případů. Nejznámějším z nich je slavný Titanik, 55 metrů vysoký a 275 metrů dlouhý zaoceánský parník, který se potopil před téměř sto lety. Titanik byl velkolepý projekt, který zaměstnával velký tým odborníků a dalších 5 000 zaměstnanců. Téměř všichni byli absolutně přesvědčeni, že tato lodˇ se nikdy nepotopí. Tento parník byl veledílem technologie s mnoha strojařskými vymoženostmi, které předběhly svou dobu. Nicméně ti, kteří se spoléhali na technicky vynikající design této lodi, vůbec nebrali na vědomí jeden důležitý fakt uveden v Koránu: “Rozkaz Boží je určením předurčeným“ (Kapitola 33: Spojenci, Verš 38), tedy že každý se dříve nebo později setká se svým osudem. K potopení této lodi stačila malá chyba a ani pokročilá technologie nedokázala zachránit Titanik před zkázou.

titanic
 

Lidé, kteří potopení Titaniku přežili, vyprávěli, že když si cestující této lodi uvědomili, že se loď potápí, většina z nich se shromáždila na palubě k modlitbě. V Koránu se o tom několikrát hovoří. Má-li člověk potíže nebo je-li v nebezpečí, upřímně se modlí a hledá pomoc u svého Stvořitele. Nicméně v momentě, kdy je pohroma zažehnána, se ihned odvrátí s nevděkem:

Pán váš je ten, jenž pro vás sune lodi na moři, abyste mohli hledat podíl z dobrodiní Jeho; a On vůči vám je slitovný. A když postihne vás pohroma na moři, vzdálí se od vás ti, které vedle Něho vzýváte, když však zachrání vás na pevnině, tu odvrátíte se - vždyť člověk je věru nevděčný. Jste si tak jisti, že On s vámi nepotopí okraj souše nebo že na vás nepošle bouři písečnou? Potom už nenajdete pro sebe ochránce jediného. Anebo jste si tak jisti, že vás neuvrhne do tohoto nebezpečí podruhé a že na vás nepošle vítr bouřlivý a nezahubí vás za to, že jste byli nevděční? Potom už nenajdete proti Nám pomocníka žádného. (Kapitola 17: Noční Cesta, Verš 66 – 69)

 

titanic kalıntılar
Some furniture and objects used aboard the Titanic. Together with the ocean liner, all these properties were buried in the depths of the ocean. Today, very few people in the world remember the owners of these goods.

I přesto, že jsme se nikdy s ničím podobným nesetkali, musíme mít na paměti, že náš život se může kdykoliv změnit od základů. Proto by se člověk měl zaměstnávat vzpomínáním na Boha, protože „síla je jedině u Boha“ (Kapitola 2: Kráva, Verš 165). Protože ve chvíli, kdy katastrofa udeří, už možná člověk nebude mít příležitost změnit svůj nevděčný postoj k Bohu a hledat u Něj odpuštění. Smrt může být velmi náhlá:

Což neuvažovali o království nebes a země a o tom, co Bůh stvořil z věcí, a o tom, že lhůta jejich se již možná přiblížila? Jakému příběhu tedy ještě po tomto Koránu uvěří? (Kapitola 7: Rozpoznání, Verš 185)

Boží Milosrdenství

A uchvátili jsme všechny z nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh, který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili. (Kapitola 29: Pavouk, Verš 40)

Vše, co jsme doposud probírali, bylo myšleno jako připomenutí jednoho důležitého faktu – smyslu našeho stvoření. Vše, co je na Zemi, je zde díky Bohu, Stvořiteli, který stvořil celý hmotný vesmír. Jinými slovy vše, co kolem nás existuje, je výsledkem vůle Boží. Nic nebylo stvořeno náhodně bez Boží pomoci. Korán praví, že Bůh má vše pod svým dohledem a kontrolou: „Bůh má plnou moc a kontrolu nad všemi Jeho záležitostmi; ale většina lidí o tom netuší“ (Kapitola 12: Josef, Verš 21).

Jak Bůh jasně uvádí v druhé části verše, většina lidí si toho není vědoma. Myslí si, že na ně žádná pohroma v průběhu jejich života nedolehne a nevěří, že by se podobné neštěstí mohlo stát také jim.

Myslíme si, že druzí zažívají tyto strašné katastrofy, a že my budeme žít navěky v bezpečí. Zajisté cítíme soucit pro ty, kteří utrpěli katastrofy, nehody nebo epidemie, o kterých slyšíme ve zprávách. Sdílíme s nimi upřímně jejich zármutek; nicméně, postupem času náš zájem upadá. Jakmile se ponoříme zpět do proudu každodenního života nebo máme osobní problémy, vyvine se u nás jistá apatie a zůstáváme vůči těm, kdo zažili neštěstí, lhostejní.

Nicméně dojem, že každý den našeho života bude stejný, jako ten předešlý, je mylný. Toto je z varování od Boha patrné. Samozřejmě, že lidé, kteří byli vystaveni různým pohromám, předtím také netušili, že by jim přírodní živel mohl tak zásadně změnit život. Ten osudný den začal zcela jistě jako každý jiný den. Mysleli, že všechno bude stejné jako včera. Avšak opak byl pravdou. Je pravděpodobné, že ani je nikdy nenapadlo, že zrovna v tento den nastanou drastické změny, které je přinutí za nouzových podmínek bojovat o holý život. Toto je zajisté způsob, jakým Bůh člověku připomene, že pocit bezpečí na tomto světě vlastně neexistuje.

Většina lidí tomu ale věnuje pramálou pozornost. Zapomínají, že život je krátký a dočasný a nedbají na to, že budou před Bohem souzeni. V této své nedbalosti stráví celý svůj život v honbě za pozlátkem tohoto života, místo aby žili pro potěšení Boha.

Podíváme-li se na to z této strany, můžeme říct, že problémy jsou vlastně milosrdenstvím od Boha. Bůh ukazuje pravou tvář tohoto světa a vybízí člověka k tomu, aby se připravil pro příští život. Znamená to, že neštěstí je vlastně příležitost od Boha, aby lidé hledali odpuštění a polepšili se. Poučení, které vyplývá z životních katastrof, je shrnuto v následujícím verši:

Což nevidí, že v každém roce jsou jednou či dvakrát vystaveni pokušení? A přece se potom nekají a nevzpamatují se. (Kapitola 9: Pokání, Verš 126)

 

Notes

1. A. Maton, J. Hopkins, S. Johnson, D. LaHart, M.Quon Warner, J.D. Wright, Human Biology and Health, Prentice Hall, New Jersey, p.59.

2. J.A.C. Brown, Medical and Health Encyclopaedia, Remzi Publishing, Istanbul, p.250.

3. H.J. de Blij, M.H. Glantz, S.L. Harris, Restless Earth, The National Geographic Society, 1997, p.8.

4. Ibid., p.8.

5. Ibid., p. 64.

6. Ibid., p.18-19.

7. Ibid., p.64.

8. The Guinness Book of Amazing Nature, p.60.

9. H.J. de Blij, M.H. Glantz, S.L. Harris, Restless Earth, The National Geographic Society, 1997, p.105.

10. National Geographic, July 1988, p.29.

5 / total 9
You can read Harun Yahya's book Život Na Tomto Světě online, share it on social networks such as Facebook and Twitter, download it to your computer, use it in your homework and theses, and publish, copy or reproduce it on your own web sites or blogs without paying any copyright fee, so long as you acknowledge this site as the reference.
About this site | Make your homepage | Add to favorites | RSS Feed
All materials can be copied, printed and distributed by referring to author “Mr. Adnan Oktar”.
(c) All publication rights of the personal photos of Mr. Adnan Oktar that are present in our website and in all other Harun Yahya works belong to Global Publication Ltd. Co. They cannot be used or published without prior consent even if used partially.
© 1994 Harun Yahya. www.harunyahya.com - info@harunyahya.com
page_top