CNA: STT STRACHU

Kdy se komunistick strana v roce 1949 dostala k moci, Cna se rychle zmenila ve stt, kter r po svete teror. Jej politika nsil a ntlaku pokracuje v nezmenen mre od techto prvnch dnu. Necitelnost a nemilosrdnost jednn komunistick strany s lidmi a jej materialistick nzory, kter men vztahy mezi lidmi na pouh mechanick styky, vedla k nemilosrdnosn a krut vlde namsto soucitn a spravedliv.

V komunistick Cne zaloen Mao Ce Tungem prevauje vra, e pordek a stabilita mohou bt udrovny pouze strachem a nsilm. Nsledkem toho stt tesne kontroluje vechny aspekty individulnho ivota a nemilosrdne trest ve, co se povauje za nevhodn. Nejsou to jen obcan, kter se dopoutej zlocinu, kdo je v Cne trestn. Cnsk stt zatk i eny, kter poslaj manelum do zahranic novinov vstriky, vince je z vyzrazen tajemstv cnskho sttu.1 Mue obvinit nekoho, kdo poskytl nekodne vyhlejc vrok zahranicnmu urnalistovi za doputen se zrady a poslat ho do pracovnho tbora. Je jasn, e za takovch podmnek prevauje strach a nejistota msto klidu, bezpec a stability. Stejne tak nen dovoleno mluvit o pocitech jako jsou lska, sebeobetovn a soucit v takov sociln strukture, nemluve o demokracii a lidskch prvech. Cnt obcan nemohou svobodne kritizovat omyly vldy nebo volne vyjadrovat sv mylenky a vsledkem je, e nejsou schopni efektivne protlacit zmenu nebo obnoven. Osud tech, kdo se o to pokus je obvykle dostatecne odstraujc.

Nezle na tom, jak mnoho zpadnch mdi uvd, e v ekonomii byly provedeny liberln reformy a tvrd, e Cna se navrac k demokracii, vlda Rud Cny nem nejmen mysl vzdt se sv absolutn kontroly nad lidmi. Ti, kdo ij na cnskm zem jsou dukazem, a lid jak Cny tak Vchodnho Turkestnu, jsou nyn hlavnmi obetmi techto nemilosrdnch praktik.

Oligarchie komunistick Cny

Lidov republika Cny je totalitn reim. Veker jeho vkonn a soudn telesa jsou svzna v jeden administrativn orgn, cnskou komunistickou stranu. Nrodne a loklne, hlavn vudci policie, armdy a obcanskch organizac jsou vichni sprvci komunistick strany. Takov lid jsou casto stejne vlivn po svm penzionovn jako byli ve svm radu. Dky jejich mocn organizaci komunistick strana kontroluje veker aspekty ivota. Z tohoto duvodu je tek se od komunistick ideologie odchlit v politickm i spolecenskm ivote. Mylenky, presvedcen a skutky kadho individula mus bt v souladu s komunistickou ideologi a instrukcemi strany. Odchlen, dokonce pouh monost odchlen, mohou bt tvrde potrestny.

Britsk novinr John Mirsky, jen se stal odbornkem na Cnu, popisuje tuto komunistickou vldu temito termny:

Ale pro ne [komunistickou stranu] stabilita znamen rd, v nem star a komunistick strana jsou nepopiratelne odpovedn. Jakkoli hrozba se potk s tm, co trmaj nejefektivneji: silou.2

Nejvce zarejc prklad tohoto se objevil behem Maovch kampan "Velkho skoku kupredu" a "Kulturn revoluce". Nemilosrdn a krut metody byly pouity za celem podrdit lidi komunismu a vnst komunistickou ideologii do kadodennho ivota. Rolnci byli svvolne ponechni hladovet dokud nepredali svou produkci komunm a neakceptovali komunistickou interpretaci produkce.

Ti, kdo oponovali komunismu v t dobe, kdy tato praktika stla miliony ivotu, byli nevyhnutelne eliminovni. Behem Kulturn revoluce, kter byla zamerena na vzdelan a intelektuln okruhy spolecnosti, byly vechny hlasy odporu v Cne umlceny nejkrutejm monm zpusobem. Kulturn revoluce zacala Maovou instrukc, e "Stle existuj lid na nejvy rovni sttu, kter se zcela neobrtili ke komunismu a ti mus bt vzdelni."

Tato Maova Kulturn revoluce vedla k barbarstv, kter je zrdka k viden. Konkrtnmi cly revoluce byli vzdelan lid a intelektulov. Mlad lid znm jako Rud gardy zabjeli, obvykle mucenm pred zraky verejnosti, lidi, kter sebou nenosili Maovu Malou rudou knku nebo se nenaucili zpameti komunistickou hymnu. V tomto obdob byly zdi pokryty kopiemi Rud knky, aby se zajistilo, e lid si prectou jej obsah.

Tato instrukce se stala kampan, v n byli vzdelan lid poniovni, biti a muceni, a dokonce zabjeni kvuli trivilnm obvinenm, naprklad, e nenos uniformu poadovanou Maem, nebo neum zpameti komunistick vojensk pochody. Mao nakonec doshl ceho chtel a komunismus zcela zaplnil mysl vech lid. (Pro dal detaily o barbarstv Maova obdob cti Harun Yahya, Communism in Ambush, Global Publishing, Istanbul, 2003).

V prubehu Kulturn revoluce byly destky tisc ucitelu, politiku a umelcu muceny a zabity Rudmi gardami. V tomto procesu byli casto zniceni dobr verejn rednci. Tento prvn sekretr strany je pouze jednm z tiscu lid, kter meli kolem krku zaveen urliv plakty a byli verejne poniovni.

Tento reim tisku, kter trv od chvle, kdy jej Mao poprv ustanovil v roce 1949 a do soucasnosti, byl udrovn prednost dalekoshl organizace komunistick strany. V takov atmosfre, kde je skoro jeden tajn policista na kadch pet nebo deset lid a kde kad je informtorem o kadm, komunistick strana udrovala svou moc silou a nsilm. To proto byly hned od zactku zaloeny bezcitn policejn a vojensk sloky. Ozbrojen policie lidu (PAP) a Osvobozeneck armda lidu (PLA), pripojen ke sttu a ministerstvu verejn bezpecnosti, predpokldala tuto odpovednost. Od chvle zaloen PLA operovala jako ozbrojen krdlo komunistick strany a je dnes nejvet armdou na svete se 6 miliony clenu.

Ideologie barbarstv v komunistick Cne

V nsledujcch kapitolch tto knihy zvme prpady tisku mucen uvalen na muslimy ve Vchodnm Turkestnu. Takt se podvme na utlacovn cnsk administrativy proti vlastnmu lidu. Ukeme, e bezcitnost je benm politickm nstrojem a krutost se nepovauje za nic neobvyklho. Ve spolecnostech, kde se popr existence Boha, kde lid ver, e jedinou povinnost maj sami k sobe a kde neexistuje vra v posmrtn ivot, sobeckost, nemilosrdnost a krutost nahrazuj lsku, soucit a odputen.

Nejjistej cestou, jak skoncovat s krutostmi a mucenm je, aby lid s cistm svedomm vysvetlovali nboensk hodnoty jako soucst sv povinnosti pobzen k dobru a zakazovn zla a zvali druh, aby se naucili ucenm Boha. V jednom veri Kornu Buh tak zjevil, e "Necht stane se z vs obec, je bude vyzvat k dobrmu, prikazovat vhodn a zakazovat zavrenhodn. A takov budou blaen." (Korn, 3: 104). Ve vykonvn na povinnosti je duleitm stdiem vlky mylenek naprost odhalen vech aspektu protinboenskch ideologi a znicen jejich zkladu, aby je mohla nahradit nleit morlka. V prpade Vchodnho Turkestnu a Cny je touto ideologi komunismus.

Podle komunistick ideologie je hmota ve, co existuje a vechny udlosti, vcetne historickch, ekonomickch a sociologickch, nejsou nicm ne odrazem ruznch forem hmoty. Tento pohled m za to, e ve je v neustlm procesu zmeny a vvoje. Moc za zmenou je konflikt. Cel vesmr vcetne lidskch dejin se vyvinul jako vsledek konfliktu, kter nvratem vystil v lidsk pokrok.

Tvrzen, e tento konflikt je klcem k rozvoji je krokem ve smeru nekonecnho krveprolit. Prvrenci takovch ideologi budou v neustlm konfliktu, navzjem se utlacovat a prolvat vzjemne krev (ve jmnu pokroku). Lidsk city pozvednut nboenstvm (jako lska, respekt, obet a sdlen) zcela vymiz spolu s monost mru a bezpecnosti. Ve skutecnosti komunistick filosofie uc, e takov city spolecnost spoduj. Mao, jen prinesl tuto filosofii do Cny, za sebou nechal 60 milionu mrtvch, destky milionu mucench a bezcitnou spolecnost.

Komunismus spolh na moc a nsil pro sv preit. Konflikt a boj jsou prirozenmi prvky komunismu.

Avak skutecn rozpory a opaky, jen existuj, neospravedlnuj barbarstv a vradu. Opaky existuj vude: Den a noc, tma a svetlo, teplo a chlad, dobro a zlo. Jene tyto byly stvoreny, aby zduraznily krsu sveta a dovolily slunm hodnotm jako je tolerance, mr a odputen vzniknout. Stejn vec se vztahuje na svet mylenek. Skutecnost, e lid mysl nebo ver odline nen duvodem, aby se pro to nemilosrdne vradili. Buh prikazuje lidem, aby se chovali laskave, dokonce i ke svm neprtelum a mluvili k lidem dobr slova. Vechny rozpory mohou bt vyreeny v atmosfre mru a tolerance lidmi, kter jsou rozumn a maj dobr povedom o tom, co s sebou koranick morlka prin.

Komunismus vak tvrd prav opak. Ve skutecnosti, kdy konflikt, co je jeden z nejvznamejch komponentu komunismu, spoj sly s darwinistickm mylenm, kter povauje lidsk bytosti za zvrec druh, vsledkem je smrt milionu lid a znicen mnohem vce ivotu. To proto nebyla politika Maa a jeho prvrencu ovlivnena utrpenm, kter zpusobili svm lidem, kter povaovali pouze za stdo zvrat.

Darwinistick pohled na svet, kter zpusobil, e Mao pohlel na ty, kdo odporuj komunismu jako na zvrata je zduraznen v knize Cna a Charles Darwin od Jamese Reevea Puseyho, historika z Harvardsk univerzity:

Mao Ce-Tung ve chvli vzteku (a v roce 1964) prsahal, e "vichni dmoni budou zniceni." Odlidtoval sv neprtele, cstecne v tradicn nadszce, cstecne podle "realismu" socilnho darwinismu. Tak jako anarchist povaoval reakcionre za evolucn nvrat, jen zasluhuje vyhuben. Neprtel lidu byli nelid a nezaslouili si, aby se s nimi zachzelo jako s lidmi.3

Maova vlastn slova potvrzuj ta Puseyho. Jeden ze sloganu zakladatele Rud Cny v t dobe znel "Podstata cnskho socialismu spocv na Darwinovi a evolucn teorii."4

Muslimov z Vchodnho Turkestnu se stali jednou ze spolecnost, o nich si Mao, inspirovn darwinistickm pohledem na svet, myslel, e nemaj prvo, aby "se s nimi jednalo jako s lidskmi." Duvodem bylo to, e presvedcen lidu z Vchodnho Turkestnu je vedlo k vnivmu odporovn komunismu. Avak jejich oprvnen protesty byly potlaceny s krajn neltostnost a nsledkem toho byly miliony jejich det zavradeny komunistickm reimem. Vchodn Turkestn dodnes ije pod tmto tlakem. Stovky tisc muslimu byly muceny v cnskch veznicch, vyhnny z domovu a musely opustit svou zem.

Jak sm Mao dosvedcil, nejduleitej ideologickou oporou komunistickho reimu v Cne je Darwinova evolucn teorie. Ve sv knize Cna a Charles Darwin, harvardsk univerzitn historik James Reeve Pusey popisuje velk vliv darwinismu na Cnu a jak pripravil intelektuln podklady komunismu.