vod

Tto ene je pres sedmdest let. Zajmalo vs nekdy, jak by clovek jejho veku ohodnotil svuj ivot?

To, co si tato ena o svm ivote urcite vybav je, jak rychle j ivot utekl.

Tato ena by jednodue poznamenala, e jej ivot nebyl a tak dlouh, jak si predstavovala, kdy j bylo nct. V t dobe j pravdepodobne ani neprilo na mysl, e jednou zestrne a e jej mld a touhy tak rychle pominou. Nicmne dnes je ohromena tm, e u m sedmdest let svho ivota za sebou.

Bude-li se snait vybavit si svuj ivotn prbeh pozdeji v ivote, jej vzpomnky nezaberou vce ne pet nebo est hodin vyprven. To je ve, co zustane z jejho sedmdest let dlouhho ivota.

Mysl, vekem opotrebovan, je zamestnna mnoha otzkami. Ve skutecnosti jsou to duleit otzky, kter je treba zvit a nalzt pravdiv odpovedi, abychom mohli pochopit vechny aspekty ivota. Jak je vlastne smysl tohoto ivota, kter tak rychle utk? Proc bych mel bt pozitivn s temi vemi problmy, kter mi str prineslo? Co prinese budoucnost?

Mon odpovedi na tyto otzky se daj zaradit do dvou hlavnch kategori: otzky zodpovezeny lidmi, kter duveruj Bohu a otzky zodpovezeny nevercmi, kter Bohu neduveruj.

Nekdo, kdo never v Boha, by rekl: Strvila jsem ivot tm, e jsem se marne snaila neceho doshnout. Sedmdest let mho ivota uteklo, ale popravde, j jsem jete nebyla schopna pochopit, pro co jsem vlastne ila a za cm jsem se hnala. Kdy jsem byla mal dte, stredem mho ivota byli m rodice. Z jejich lsky jsem cerpala radost a pocit test. Pozdeji, jako mlad ena, jsem se venovala mmu manelovi a detem. V t dobe jsem si stanovila mnoho clu. Nicmne jakmile jsem jich doclila, ukzalo se, e kad z nich byl jen prechodn rozmar. Po oslave mho spechu jsem mrla za dalmi cly, kter me tak zaneprzdnily, e me ani nenapadlo premlet o pravm smyslu ivota. Ted v pokojnm str, ve svch sedmdesti letech, se snam nalzt smysl v tech uplynulch letech. Lze ho najt v tom, e jsem ila pro lidi, kter si m pamet ted tak matne vybavuje? Pro m rodice? Pro mho mue, kterho jsem pred nekolika lety ztratila? Nebo pro m deti, kter vdm tak zrdka, protoe u maj svuj vlastn ivot a rodinu? Vne nevm. Jedin co popravde ctm je, e jsem blzko smrti. Brzy prijde muj cas a j se stanu jen mlhavou vzpomnkou pro lidi, kter me znali. Co prijde potom? Opravdu netum. Dokonce jen mylenka na to mi nahn hruzu.

Vskutku je zde duvod, proc se tato ena ct tak beznadejne. Zcela jednodue, je to proto, e neporozumela tomu, e svet kolem ns, vechno iv i lidsk bytosti maj v ivote posln, kter jim bylo predurceno. Tato posln jsou vsledkem toho, e ve bylo stvoreno. Inteligentn clovek si vimne, e kad detail v tomto nekonecne rozmanitm svete v sobe ukrv urcit smysl, design a moudrost. A prve toto ho vede k rozeznn Stvoritele. Dle usoud, jestlie vechny iv veci nejsou jen dusledkem nhodnho nebo bezmylenkovitho procesu, tak zde prece mus existovat za urcitm duleitm celem. V Kornu, jen je posledn prevajc autentick pruvodce zjeven lidstvu k nsledovn spravn cesty, nm Buh opakovane pripomn smysl naeho ivota, kter my zapomnme, cm ns vyzv k jasnosti na mysli a vedom. (Vklad predkladu vznamu)

A On je ten, jen nebesa a zemi v esti dnech stvoril, zatmco trun Jeho se nad vodou vznel, aby vyzkouel, kdo z vs lep bude ve skutcch. (Kapitola 11: Hd, Ver 7)

Pro verc je tento ver dostacujcm vysvetlenm celu ivota. Ved, e tento ivot je mstem, kde budou podleht zkoukm a testum od jejich Stvoritele. Proto tak doufaj, e v tto zkouce uspej a budou prijati do rje, a tud zskaj poteen Boha.

V zjmu srozumitelnosti, je nicmne nutno poznamenat: ti, kdo ver v existenci Boha, nemus mt opravdovou vru; tito lid nevkldaj svou duveru v Boha. Mnoho lid dnes uznv, e Buh stvoril svet, presto vak jen mlo chpou dopad tto skutecnosti na jejich ivoty. A z toho duvodu nevedou sv ivoty, jak by meli. Tito lid sice obecne tvrd, e Buh stvoril svet, ale zroven ver, e se Buh dl o svet nezajmal.

Buh adresuje tento klamn dojem v nsledujcm veri Kornu (vklad predkladu vznamu):

Kdy se jich zept: "Kdo stvoril nebesa a zemi?", jiste odpov: "Buh." Rci: "Chvla Bohu!" Vak vetina z nich nic nev. (Kapitola 31: Luqmn, Ver 25)

Zept-li se jich, kdo je stvoril, veru odvet: "Buh!" Jak se tedy mohli od Neho odvrtit? (Kapitola 43: Zlat ozdoby, Ver 87)

Dky tomuto nedorozumen lid nedok vztahovat sv dennodenn ivoty na skutecnost, e maj Stvoritele. Toto je hlavn duvod, proc si kad jedinec stanov sv vlastn zsady a morln hodnoty, kter se navc formuluj vlivem prslun kultury, spolecnosti a rodiny. Tyto zsady pak slou jako prrucka k ivotu a do t doby, ne prijde smrt. Lid rdc se svm morlnm kodexem vdy najdou techu v plan nadeji, e patn ciny budou docasne potrestny v pekle. Ten stejn rozum napovd, e po tomto utrpen bude nsledovat vecn ivot v rji. Takovto smlen bezdecne ulehcuje obavy z hrozivho trestu na konci ivota. Nekter lid nad tmto tmatem ani nepremlej. Chtej si ivot ut do posledn kapky a na prt ivot nedbaj.

Bohuel, takov smlen je velice zrdn a opak je pravdou. Ti, kter predstraj, e si prtomnost Boha nejsou vedomi, si budou velice zoufat. Korn charakterizuje tyto lidi nsledovne (vklad predkladu vznamu):

Znaj jen vnej strnky ivota pozemskho, zatmco k ivotu budoucmu jsou lhostejn. (Kapitola 30: Byzantinci, Ver 7)

Bezpochyb tito lid zcela nepochopili prav cel a tvr tohoto sveta a nikdy si nemysl, e ivot na tomto svete nen vecn.

Lid casto pouvaj frze o krtkosti ivota jako naprklad: ij naplno, dokud to jde, ivot je krtk, Nikdo neije vecne, kter vlastne tak vyjadruj povahu tohoto sveta. Presto vak jsou tyto frze o nespornmm spojen s tmto svetem ne onm. Odr se v nich tak veobecn postoj lid k otzkm ivota a smrti. Dky tto siln zvislosti na tomto ivote, rozhovory o smrti jsou doprovzeny vtipkovnm nebo zmenou tmatu ve snaze zmrnit vnost tohoto tmatu. myslne se sna zeslabit duleitost tto podstatn otzky.

Smrtelnost je bezpochyb zvan tma k hloubn. A do tohoto okamiku si clovek mon nebyl vedom, jak dosah tato skutecnost m. Nicmne jakmile doke ocenit jej relnost, mel by prehodnotit svuj ivot a ocekvn. Nikdy nen pozde poprosit Boha o odputen a preorientovat sv skutky a postoj k ivotu k oddannosti do vule Bo. ivot je krtk; lidsk due je vak nesmrteln. Behem tohoto krtkho ivota bychom nemeli nechat nae docasn touhy ns kontrolovat. Clovek by mel odolvat pokuen a vyhbat se vemu, co zesiluje jeho zvislost na tomto ivote. Opomjen prstho ivota kvuli prechodnmu blahobytu v tomto ivote je zajist poetil.

Neverc, kter nemohou tento fakt pochopit a zapomnaj na Boha, tak proij svuj ivot nadarmo. Krome toho ale ved, e je nemon uspokojit jejich tuby. Tito lid jsou vdy zklaman a vyaduj jete vce toho, ne co prve vlastn. Jejich touhy a prn jsou nekonecn. Avak tento svet nen vhodnm mstem k uspokojen techto prn.

Nic na tomto svete netrv vecne. Cas odebr na krse tomu co je nov a co je dobr. Jete ne zbrusu nov auto stac vyjt z mdy, u se navrhruje, vyrb a predstavuje na trh jin model. Npodobne jsou tu tac, kter si samou dychtivost po ndhernch panskch sdlech nebo zmonch domech s pozlacenm interirem, kde je vce pokoju ne bydlcch, prestanou vit vlastnho domu a nechaj se zaslepit zvist.

Nekonecn honba za novm a lepm, neprikldn dn hodnoty tomu, co u bylo dosaeno, znehodnocen starho a vkldn vech nadej do neceho novho: toto jsou zacarovan kruhy, do kterch lid upadaj od poctku historie. Nicmne inteligentn clovek by se mel na okamik zastavit a poloit si otzku: Proc se hon za docasnmi ambicemi a jak vhody mu to prin? Nakonec by mel dojt k zveru, e m toto stanovisko zsadn problm. Nicmne lid, kter k tomuto zveru nedojdou, se budou dl marne snait uskutecnit jejich sny.

Nikdo ale preci nev, co se mue prihodit za pr hodin: kdykoliv nekdo z ns mue mt nehodu, utrpet vn poranen nebo se stt invalidou. Navc, cas let a odpoctv nm, jak blzko jsme svmu konci. Kadm dnem jsme tomu osudnmu dnu ble. Smrt bezpochyby mae vechny ambice, nenasytnost a touhy tohoto sveta. Pohrbeni hluboko v zemi, majetek ani presti nm k nicemu nepomuou. Majetek, se kterm tak skoupe zachzme, vcetne naeho tela, se v zemi rozpadne a rozplyne. Nehlede na to zda je nekdo majetn ci chud, krsn ci okliv, kad z ns bude jeden den zabalen do obycejnho pohrebnho pltna.

Verme, e tato kniha, Pravda o ivote na tomto svete nabz vysvetlen odhalujc pravou podstatu lidskho ivota. Tento ivot je krtk a zludn a pozemsk touhy se mohou zdt fascinujc a pln ocekvn. Avak opak je pravdou. Tato kniha vm umon ivot a vechny jeho skutecnosti chpat. A budete-li mt zjem, pomue vm prehodnotit vai ivotn drhu. Buh ukld vercm povinnost, aby ostatn varovali a vyzvali k tomu, aby ili podle Bo vule. V nsledujcm veri Buh prav (vklad predkladu vznamu):

Slib Bo se veru uskutecn, necht vs tedy neoklame ivot pozemsk (Kapitola 31: Luqmn, Ver 33)